
S hlavní analytičkou brokerské společnosti xPartners Olívií Lacenovou jsme hovořili o dopadech změny klimatu na ceny potravin, převisu jejich nabídky a hladomorech, i o tom, proč jsou potravinové komodity rizikovou investicí.
Podle vaší analýzy vývoje cen potravinových komodit nebylo zatím prokázáno, že by se svět v posledních letech hroutil do globální potravinové krize. Máme být i nadále optimisty?
Ani s rostoucí populací se momentálně nepotvrzuje, že bychom měli čelit globální potravinové krizi. A pokud nenastane prudká změna současného trendu, tak ani v blízké budoucnosti podobný scénář nehrozí. Potravinová krize tedy zůstává na úrovni hypotézy. Populace totiž nenarostla do takové míry, aby nebylo možné pokrýt poptávku, nemluvě o tom, že některé země podstatně rozšiřují pěstitelské výměry základních plodin, jako je kukuřice či sója, právě s ohledem na předpokládaný postupný nárůst poptávky.
Podle zprávy OSN o potravinové bezpečnosti a výživě z roku 2018 roste ve světě od roku 2017 opět hlad. Pokud vývoj globálních ukazatelů nabídky a poptávky toto nepotvrzuje, jak si toto zjištění vysvětlujete?
Jednoduše. Ta zpráva poukazuje na to, že míra hladu ve světě sice stoupla, ale zejména kvůli regionálním konfliktům nebo přírodním katastrofám. Těmi jsou sužovány státy Afriky, jako je Jižní Súdán a Eritrea, nebo oblasti Jižní Ameriky. Lidé tam hladoví v důsledku narušených dodávek potravin, špatné hospodářské situace a nejistoty, a ne kvůli globálnímu nedostatku potravin. Například zásoby kukuřice a pšenice by podle posledních odhadů ministerstva zemědělství USA mohly v průběhu letošního roku dosáhnout rekordní úrovně.
To, že OSN upozorňuje na problémové oblasti, kde je nedostatek potravin, je samozřejmě potřebné a prospěšné. Pomáhá tím předcházet riziku, že by tyto problémy přerostly bez povšimnutí do ještě horších rozměrů. Je tak možné včas činit nezbytná opatření, aby se podobným situacím předcházelo, a lidem, kteří hladoví, byla v rámci dostupných možností zajištěna potřebná pomoc.
Klimatické vlivy jsou podle stejné zprávy jedním z hlavních faktorů nedostatku potravin. Reflektuje to nějak vaše analýza na straně nabídky? Jak si toto tvrzení vysvětlujete?
Stejně. Jde o nedostatek potravin v konkrétních problémových oblastech. A ten se na zkoumaných datech vývoje cen sledovaných komodit na světových trzích z dlouhodobého hlediska prostě neodráží. Aspoň zatím ne. Jedna věc je tedy globální potravinová krize a něco zcela jiného lokální výpadky způsobené výraznými výkyvy počasí nebo přírodními katastrofami v daném regionu.
Data OSN však ukazují, že počet extrémních katastrof souvisejících s počasím se od počátku 90. let zdvojnásobil. Je proto pravděpodobné, že v budoucnu opravdu můžeme čelit negativnímu dopadu na světovou produkci určitých druhů komodit.
Zatím se však klima z globálního…
Více se dočtete zde.